< Shabazzův deník  
Perry Rhodan svazek 1935

Andreas Eschbach
Píseň ticha

V Para-bunkru >
vydáno v Německu: 22.9.1998
vydáno v Čechách: nikdy

čas děje: 1290 NGL (4877)
Se sotva deset metrů dlouhým, sedm metrů širokým a tři metry vysokým pomocným člunem GLIMMERu proletí Reginald Bull a SPL-kybernetik Skill Mongenstern pás asteroidů a přistanou u prastarého pyramidového parku na Lokyrdu. V zříceninách chrámu objeví zobrazení galaxií DaGlauš a Salmenghest, na kterém je tečka v kotli označená drahokamem vloženým do zlata. Také v centru motýlovité galaxie je díky takovému drahokamu označena planeta, která své slunce obýhá po společné dráze s dalšími čtyřmi. Šest dalších zobrazení na zdi je zničeno.

Blízko chrámu leží základna Korragů, obdélníkově vyhloubená, v rozměrech není stejná jako dosud objevené stanice Korragů, s délkou třicet a šířkou šestnáct kilometrů ale je velká pět set metrů. V zařízení je pět set metrů široká paseka, ze které plynou četné svítící provazy, křížovitě rozdělené. Kopulovité stavbě v průsečíku dá Morgenstern jméno Herzdom.

SPL-agent oznámí Bullovi, že trpí Dagöerským syndromem, tisíceletí známou, extrémně vzácnou nemocí, kterou Arasové pro její nevyléčitelnost a její neznámou příčinu nazvali »Velká urážka«. Při ní přijde pozvolně a postupně k rozpadu mozku a tím ke ztrátě paměti a osobnosti. Morgenstern, kterého v Terrania City už pět let ošetřuje galaktický lékař profesor Ubarat, má už některé části mozku nahrazené mikrosyntronickými implantáty. Pod deflektory skrytý, vniknou nesmrtelný a zasvěcený smrti společně do obrovského průmyslového zařízení, které slouží pro stavbu kosmických lodí. Morgenstern, který se cítí příbuzným Korragů na díky svému částečně syntronickému mozku, přijde intuitivně na přístup k technologii a věří, že z počítače poznal, že zařízení je 540 let staré. Pod Herzdomem objeví oba pozemšťané tři sta metrů dlouhou kosmickou loď, jejíž malá, kulovitá centrální jednotka je propojena společně s dvěma kardany s kruhem pohonu. Morgenstern vyrozumí z centrální pozitroniky, že Korrago na Lokyrdu vyvíjeli kosmickou lď, se kterou by mohli dosáhnout Kotle 1). Ačkoliv už pět set let každých dvacet až padesát let nasadili do kotle nový typ kosmické lodě, až dosud ale Korragové nedosáhli svého cíle.

I přes zkázu, kterou při průniku do Herdomu vyvolali, mohou Bull a Morgenstern Korragy nejdříve úspěšně unikat. Protože ale nový Dagöerský posun omezí pohybové schopnosti kybernetika, jsou nakonec objeveni. Mezitím, co Bull vzdoruje přesile rozdílných Korragů, vyndá si Morgenster pro kontakt s korragskou centrální pozitronikou obě oči a použije své umělé zrakové nervy jako pozitronické rozhraní. Nyní vnímá »Zpěv ticha«, díky kterému Korragové slyší, předpěvcem v tichém sboru a přijme tak kontrolu nad roboty z Lokyrdu. Vyzve Bulla, aby se vrátil na GLIMMER, a sám chce zůstat na Korrago. Když Bull odmítá, ho tam zanechat, nechá Morgenstern nositele aktivátoru k pomocnému člunu eskortovat. Protože nemůže bezpočet robotů trvale kontrolovat, stáhne se mladý SPL-agent do lodi s dvojitým prstencem, která je obsazena jen posádkou sto Korragů, odstartuje, aby motýlovitou galaxii a pět planet prohledal, a zničí přitom loděnici. Dříve než loď, které dal Bully potají jméno MORGENSTERN, opustí systém Poroniu, předá Morgenstern nesmrtelnému letícímu zpět na GLIMMER souřadnice hlavního stanu Korragů 2).


1) Informace o pozadí: PR 1943: Horst Hoffmann: Štvanice na Century;
2) Informace o dalším osudu Perry Rhodana, Reginalda Bulla, Mondry Diamond, Tautmo Aagenfelta, Fee Kellind, Nico Knobloch, Trabzon Karetta, Monkeyho a Eismer Störmengorda: PR 1942: Horst Hoffmann: Shabazzin svět;



GEODEMA - Geodetické práce