< Případ Robinson  
Perry Rhodan svazek 1946

Uwe Anton
Pátý posel

 Finále v Mirkandolu >
vydáno v Německu: 8.12.1998
vydáno v Čechách: nikdy

čas děje: asi 49.500 př. Kr. / 1290 NGL (4877)
Na Trokanu 1) stabilizuje tým medik Güskar Henniga, medička dr. Mock a medotechnik Wellershoff životní funkce Mhogena, na tak dlouho, aby těžce zraněného Gharra mohli převézt na xenokliniku na Garnaru, kde se jeho ošetřování ujme araský doktor Murx-Voxia. Opravdového úspšchu dosáhne ale až když z na Terru přiletí Maahkský velvyslanec Grek-1 a medici Grek-33, Grek-34, Grek-35 s válcovitým křižníkem z planety Maahkora 2). Tři Mhogenaovy oči jsou tmavohnědé, vnější linky jsou naproti tomu žlutozelené a působí tuze. S výškou těla 2.32 metru a šířkou ramen 1.32 metru je Ghrarrer větší a užší než průměrný Maahk. Zejména se ale liší jeho lidem podobný pohled nad svět od jejich studené logiky 3). 23. července 1289 NGL se Mhogena natolik uzdraví, že může chodit. Jeho levá noha ale zůstává neohebná. Když se Cistolo Khan zeptá Greka-33, proč mu se svými kolegy nenahradili zničené koleno protézou, odpoví mu medik, že nestvoří fundamentalistu 4), který přispěje ke vytvoření Stínového Maahka 4). Přitom uvede váhavě, že psí-nadaní Stínoví se v Andromedě zcela oddělili od ostatních Maahků.

Po dobu své rekonvalescence vypráví Pátý posel Thoregonu dějiny Gharrů v patnáct miliónů světelných let vzdálené spirální galaxii NGC 4736, kterou nazývá Chearth:

První Maahkové, kteří před více než 54.000 lety uprchli před expanzí Lemurů z Andromedy do Mléčné dráhy, tam byli napadeni v této době ještě agresívními Haluťany. Pronásledováni Haluťany, uprchne z konvoje sto lodí do centra jedné kulovité hvězdokupy kde se nachází lemurský sluneční transmiter 6), který je tvořený třema žlutými slunce. Když velitelskou loď, dva tisíce pět set metrů dlouhý válcovitý křižník KULLOCH 7), zasáhne vyzářený paprsek, vybuchne jedno ze tří sluncí a spoustí energetickou bouři, které padne za oběť všechny hvězdy v okruhu deseti světelných let od slunečního centra. Šedesát lodí konvoje se materializuje v galaxii Chearth ve hvězdném poli, v jehož centru stojí těsně u sebe šedesát sluncí.

Maahkové se mírumilovně rozšíří na vodíko-metanové světy cizí galaxie, která je jinak obydlena jen dýchači kyslíku, zapomenou na svůj původ a vezmou si jméno Gharrer (imigrant, přicestovatel).

V roce 4956 po příchodu do Chearthu se zdá nevyhnutelný konflikt mezi Gharrery a vlkům podobnými Wlatšideny. Kyslík dýchající Wlatšideni získali díky zřícení kosmické lodi insektoidních Heivů techniku nadsvětelných letů do vesmíru a během sta let se zmocnili malé hvězdné říše. Když se v devíti planetárním systému žlutého slunce shromáždí patnáct velkých válcových lodí Gharrerů a sto křižníků Wlatšidenů k bitvě, zaslechne velitel KULLOCHu hlas, který se nazývá Nisaaru a Gharrery věštbou varuje před bojem. Zjeví mu neznámou galaxii, ve které začnou hvězdy kulových kup nenadále zářit. Zakrátko se stanou tisíce sluncí novami a změní své planety na hromady strusky. Nissaru říká, že obyvatelé galaxie byly nesvorní, a nedokázali se bránit, a poradí, aby Gharrerové nebyli skála, ale písek. Tak se zřeknou útoku a začnou s Wlatšideny jednat.

Kontakt s Nisaaru, který jim neustále dává obtížně pochopitelné rady, probouzí v Gharrerech až dosud nepoznaný svět citů a rozštěpí tím národ na dva tábory. Patnáct tisíc let po příchodu do Chearthu hodlá mladý Gharrer Ograkk zastřelit mluvčího Volnomyšlenkářů, zatímco bude rokovat s reprezentantem logiků. Když mu Nisaaru zjeví jak vlny písku znovu vzplanou v galaxii, upustí od svého úmyslu. Jako admirál flotily musí Ograkk později zjistit, že jeho družka Grstrain se stala závislou na bělmu amoniakových krystalů, vyhledávaného jedu, který v mnoha druzích ohrožuje národy Chearthu. Zatímco na radu Nissara založí bratrský svazek galaktických národů, mohou obyvatelé Chearthu jak Sand (písek), který obklopuje Felsen (skála), kteří demaskovali obchodníka s drogami. Planeta Cartagena, jediný svět, na kterém se ledovým krystalům daří, zničí předtavený pán války Ograkk na konci svého života atomovým požárem. Hnědosrstí Cartagenerové jsou ušetřeni a přesídleni na jiné planety 8).

V budoucnu se někteří Gharrové ptají, zdali Nisaaru opravdu existuje jako kosmická entita nebo pouze jako kolektivní paměť svého národa 9). Znovu předává hlas Gharrenům své těžce splnitelné věštby, a tak jako tak se znovu ztrácejí kosmické lodě v hlubinném údolí mezi Gomrabianskými hyperprostorovými kopci. Nissaru vesvětlí, že vábení k pahorkům je jen úkol, který má Gharry dovést do toho, co leží pod ním. Gharrové tuto sudbu pochopí ale až s pomocí dýchačů kyslíku, se kterými se díky Nisaarově zákroku spřátelili 10).

Na počátku roku 20.001 nového letopočtu, který začal prvním kontaktem s Nisaaru, se hlas spojí s filozofem Agreka, stejně jako i jeho žáky Zegreckez, Ygryky, Wygrykew a D'Grokad, kteří právě diskutovali o významu pojmu Sand, a jako »filozofové písku« podporují své vědomosti, protože jejich národ byl kdysi vybrán pro velkou kosmickou výzvu.

Mezitím v 44. století nového letopočtu, kdy Gharrer Sagorda, velmistr řádu Písku, jako předseda shromáždění národů Chearthu, urovnával spor mezi Kraniopody a houbovitými Amanity, objeví se nad konferenkčním světem dvě kládová vřetena a dvojtrupový křižník Nonggů 11). V doprovodu wlatšidenského delegáta Gregila, Amanita Dahrna a Kranoipoda Eleysia vstoupí Sagorda do čočkového pomocného člunu, se kterým Nonggové Luup Bachtet Nurt, Tes Rinner Kenteullen a Hafnob Ahan Namig přistáli. Nonggové je varují před Guan a Var, Monstrem z Louipazu, který jako sluneční červi odčerpávají ze sluncí energii a způsobují jejich rychlou přeměnu na novu. V zobrazení spirální galaxie Louipaz, na které Nonggové Cheathům ukáží nebezpečí pocházející z Guan a Var 12), Sagorda opět pozná galaxii, kterou Nisaaru Gharrům několikrát ukazoval. Pojem Nisaaru je ale Nonggům neznámý.

Protože Chearth je příštím cílem Monstra z Louipazu, přesunou Nonggové v průběhu století šedesát sluncí s technologií Baolin-Nda 13) do kleci podobného shluku, slunečnímu trezoru. Gharr Megredu je jako třetí následník Sagorda velmistrem řádu Písku, který má šedesát sluncí nažhavit, aby pomocí zvláštního hyperzáření přilákali Guan a Var. Sluneční červi opravdu vklouznou do pasti a jsou nynějším vedoucím projektu Vokoi Nunnoch Nurtem uzamčeni 14). Kvůli své působnosti v Chearthu jsou Gharrové nyní vyzvíni, aby jako pátý národ vstoupili do Koalice Thoregon. Magredu je jmenován prvním Pátým poslem Thoregonu.

V 50. století nového letopočtu, v roce 1260 NGL, se Mhogena stane Pátým poslem Thoregonu 15). Když převezme svůj THOREGON PĚT, vypoví mu Nisaaru dějiny Gharrů, jejich vznik v Andromedě a jejich vztah k Mléčné dráze, která je domovskou galaxií budoucího šestého národu Thoregonu. Mhogena se poté naučí interkosmo.

O třicetlet později vpadnou Algiotický cestovatelé s dvě stě tisíci loděmi do Chearthu 16). Před šesti sty lety měli Chearthové ve čtyři miliony světelných let vzdálené nepravidelné galaxii Algion kontakt s Algitickými cestovateli, který byl ale přerušen, protože návštěvníci z Chearthu nebyli ochotni nechat se obrátit na tajemné náboženství. Když se Mhogena s THOREGON PĚT vrací z jedné mise, rozběsní se na metanové planetě vdálené jen tři roky od slunenčího trezoru, na které je Hřib, kosmická bitva, protože Algiotský poutníci vidí jako svou svatou povinost otevřít sluneční bránu vězení Guan a Var, protože ho označují za osvíceného. Protože Chearthové invazorům beznadějně podléhají, probojuje se Mhogena na Thagarum, aby skrz Most do nekonečna došel pro pomoc. THOREGON PĚT exploduje, ale Pátý posel, ač těžce raněný, dosáhne Hřibu a dostane se na Trokan 17).

Atlan, který Mhogenovu zprávu rovněž vyslechnul, se domnívá, že šedesát sluncí již před zásahem Nonggů tvořilo mimořádnou konstelaci, a odpovídá za to, že lemurský transmiter vyzářil předky Gharrů do Chearthu.

Solder Brant využije žádost o pomoc pro Pátého posla Thoregonu pro svůj volební boj. Při analýze jeho projevu zjistí Noviel Residor a jeho referent Thorssen Grunnwall ale 23. července, že Brant ztratil na elánu. Nápadné je také, že do svých prohlášeních stále více zahrnuje Vincenta Garrona.

Garron obnovuje každých padesát hodin svůj sugestivní vliv na Solder Branta. S Tuyula Azyk, která je vyděšená a nedůvěřivá, od toho kdy v hyperprostorovém úkrytu objevila mrtvolu Flakeho, se multimutant stáhne zpět na Garnaru. Zaměří své paranormální tykadla na Mhogenu a pociťují, že vyzařování Pátého posla je nezvyklé a hrozivé. Garron vnímá něco »zmateného«, nádech chorobomyslnosti, naplněné absolutní jasností a zároveň nesrozumitelnosti. Navíc se Garron cítí špatně, protože Quotor s ním nenavazuje žádný kontant. Když na trivideu uvidí Solmothy v Mirkandolu, teleportuje vražedný mutant k Joskar Jankinnenovi, vyhrožuje miliardáři smrtí a požaduje volný průchod na Arkon.

Protože je úplě vázána volebním bojem se Solderem Brantem a dalšími méně nadějnými kandiidáty Elias Jakub Bangonem, Efrem Dancorem a Lydia Marco, navštíví Paola Dašmaganová Mhogena až 31. července. Gharr je zděšený, když mu první pozemšťanka oznámí, že za současní politické situace není pomoc pro jeho národ možná, zvláště když Pozmšťané ke Koalici Thoregon ještě nenáleží. Atlan poradí Pátému poslu, který nechápe, že mu šestý Thoregonský národ odepřel podporu, aby odcestoval na Arkon a přednesl svou prosbu Galaktiku.


1) Informace o předchozích událostech ve Sluneční soustavě: PR 1938: Susan Schwartz: Barvy zla;
2) Informace o Maahkora: Atlanův román 36: Ernst Vlcek: Smíšek a atentátník; PR 1139: Ernst Vlcek: Hrozivé procitnutí; PR 1480: Arndt Ellmer: Vyhanci z Maahkory;
3) Informace o dalších potomcí Maahků schopných emocí: Atlanův román 289: H.G.Ewers: Od Xuura přišla smrt;
4) Informace o Fundamentalistech a Stínových Maahkcích: PR 1136: William Voltz: Poslední Maahkové; PR 1141: William Voltz: Čas zůstává vítězem;
5) Informace: PR 277: K.H.Scheer: Povely z 5. dimenze;
6) Informace o slunečních transmiterech Lemurů: PR 200 - PR 293, PR 666, PR 681, PR 682, PR 683; PRP 237, PRP 396, PRP 402, PRP 411; PRKC 1;
7) Informace o planetě stejného jména: PR 231: Kurt Mahr: Soustava ztracených;
8) Informace o dalším osudu Cartagenerů: PR 1968: Susan Schwartz: Kacíř Tazolenů;
9) Informace o bytosti Nisaaru: PR 1956: Susan Schwartz: Dům Nisaaru;
10) Další informace o hlubinném údolí mezi Gomrabianskými pahorky: PR 1967: Uwe Anton: Lest Scoctorů; PR 1991: Uwe Anton: Mhogenaovo rozhodnutí;
11) Informace o Nonzích: PR 1876 - PR 1880, PR 1883 - PR 1886, PR 1890, PR 1899 - PR 1901, PR 1906, PR 1921, PR 1923;
12) Informace o předchozích událostech v Louipazu: PR 1976: Uwe Anton: Sluneční červi;
13) Informace o Baolin-Nda: PR 1899: Horst Hoffmann: Katastrofa v Deltě; PR 1900: Robert Feldhoff: Thoregon;
14) Další informace o uzavření slunečního trezoru Nonggy: PR 1984: H.G.Francis: Yaronag;
15) Informace o předchozích příhodách Mhogena: PR 1966: Uwe Anton: Stínový bratr; PR 1967: Uwe Anton: Lest Scoctorů;
16) Informace o pozadí odchozu Algiotských poutníků: PR 1969: Ernst Vlcek: Bezcitný bůh;
17) Informace o osudu Mhogena: PR 1938: Susan Schwartz: Barvy zla;
GEODEMA - Geodetické práce