< Bitva o Zophengorn  
Perry Rhodan svazek 1954

Hubert Haensel
Let do Chearthu

 Bitva o Thagarum >
vydáno v Německu: 2.2.1999
vydáno v Čechách: nikdy

čas děje: 1290 NGL (4877)
Po dobu letu do Chearthu simuluje Myles Kantor svým spolupracovníkům v centrálním modulu GILGAMEŠe 1) Sluneční trezor, který je tvořen 61 slunci, nachází se na severní straně Chearthu odvrácené od Mléčné dráhy, a který tvoří dva světelné měsíce velkou kouli a v okruhu tří světelných let ovlivňuje všechny přístroje pracující na pětidimenzionální bázi. Simulací hyperpole, které Guan a Var, sto metrů dlouhou, červovi podobnou energetickou bytost 2), vězní v centru Trezoru u rudého veleobra Skoghal, mají být hyperprostorový rezonátor a další pětirozměrné agregáty GILGAMEŠE naladěny na podmínky cílové galaxie. Při tom jsou přitom jsou různě silné hyperzářiče Slunečního trezoru reprezentovány Khalumvattem, Kyassosem, Losolem a dalšími hyperkrystaly.

17. září 1290 NGL se dostane mikrotechnička Irma LaMash, členka Kantorova týmu, do hyperprostorového údolí, které je vytvářeno ještě stále bezvědomým Vincentem Garronem. Když se chce Ronald Tekener se svým KENNONem spojit s modulem VINAU 3) Dao-Lin-H'ay, je také polapen údolím, které nakonec polapí i Atlana. Arkonidan přirovnává hyperprostorovou bublinu k Deltaprostoru Baolin-Ndaů 4), arzenálům Časové policie 5), a kobce mutanta Boyt Margora 6). Jeho extramozek usoudí, že to byl šum hyperprostoru, který Vincent Garron považoval za hlas Quotora 7). Když Garron procitne, zapřísahá ho Tuyula Azyk nejdříve marně, aby se vzdal víry v Quotora, a aby Atlana, Tekenera a Irmu LaMash propustil z jejich vězení. Teprve, když po jeden a půl dni začne docházet zásoba kyslíku, rozpustí se hyperprostorové údolí samo od sebe. Vincent Garron, který už znovu nechce škodit lidem, uprchne pomocí teleportace. Poté, co se celé dny skrývá v hyperprostorovém údolí, objeví se ale znovu 28. září. Tuyula Azyk trvá na tom, že smrtící mutant je nevinný, protože své zločiny spáchal ve víře v Quotora.

V Agiulonské hvězdokupě, patnáct tisíc světelných let od hala Chearthu, zachrání Wlatšidenský velitel 8) Ganzetta se svou osm set metrů dlouhou houbovitou lodí DARANTA datové paměti kurýrního člunu, který byl sestřelen šípovou lodí Tazolenů, významným národem Algiotišských poutníků. Se svými tři tisíci pětisty bojovými loděmi odlétá Wlatšiden k pět kilometrů velké kosmické stanici Algiontů, která má podle informací z datových pamětí, vzniknout tisíc pět set světelných let severně od Slunečního trezoru. Tam sice způsobí invazorům značné ztráty, ale sám ztratí dvě třetiny svého loďstva. Nakonec ho přinutí rozkaz Wlatšidského flotilního velitele admirála Granschoka k ústupu.

12. listopadu 1290 NGL dosáhne GILGAMEŠ jižního okraje 75.000 světelných let dlouhé spirální galaxie Chearth. V mezerách mezi moduly nositelů aktivátorů jsou vedle sto metrových křižníků a korvet připevněno pět set space-jetů. Když GILGAMEŠ přispěchá na pomoc Amanitské lodi 9), je přepaden algiotickou uzlovitou lodí, která je tvořena ze dvou spletených, tři sta metrů dlouhých kruhů. Galaktikové odvrátí útočníky a zachrání jediného přeživšího Amanita Brun-z-vlhké-země. Potom, co je tato houbovitá bytost převezena ke svému domovskému světu, druhé planetě jedné sluneční soustavy na jihu Chearthu, dosáhne GILGAMEŠ 14. listopadu soustavy Ranggan, který je vzdálený 13.000 světelných let od Slunečního trezoru na galaktické severní straně. Čtvrtá planeta systému, plynový obr Akthon, byla kdysi zvolena za vlast Gharrů, a jeho čtvrtá planeta Ingars je dnes centrálním světem Wlatšidenů. Zde přijmou jasné výzvy algiotických poutníků, které každého v Sinjuil, v jazyce Chearthu, vyzývá, aby se vzdal nevíry, a sledoval učení vznešených Scoctorů, a aby se říše Icchto a Nachto, Ramsoh a Xion, Vaar a Kalcham obrátily k Gaintanu, a za to obdrželi věčný život.

Společně s vědcem Boran Skarrosem, epsalským šéfem palby Korom Misurem, hyperfyzikem Ambrasem a šéfmedikem Julio Manganou přilétá Atlan a Ronald Tekener na planetu Ingars, kde se bude konat konference národů Cheartu. Mhogena zde potká svého přítele, Gharra Amithusa, který působí jako protektor čtyř Rangganských planet. Stejně jako pátý posel je Amithuso silným psí-reflektorem a vykazuje tělesný nedostatek, zmrzačenou levici. Proti předním Algiotům jsou ale jejich síly bezmocné.

Vedle Gharrerů, Wlatšidenů, Amanitů a zástupců jiných národů se na konferenci odeberou také Vlatšisové, Heivové a Gramerové. Malí, liškám podobní Vlatšisové jsou prostředí přizpůsobení Wlatšideni, kteří vládnou hvězdné říši mezi Slunečním trezorem a galaktickým centrem, a která obsahuje tři sta systémů a žluté slunce Sharjam. Na severní straně Chearthu žijící, půl druhého metru velcí Heivové, jsou vedle Gharrerů a Wlatšidenů nejvýraznějším národem této galaxie. Humanoidní Gramserové připomínají čtyřruké paviány. Kvůli pětidimenzionálním zvláštnostem svého centrálního souhvězdí kdysi zmutovali a vysílali proti všem ještě nenarozeným živým tvorům nenávistné záření, dokud se neusmířili s Gharrery.

Kapitán Cartagenerů 10), jejichž domovský svět byl zničen Algionty 11), nahlíží na galaktiky nejprve s nedůvěrou, protože se podobají relativně malým, bezvlasým Tazolenům, hlavnímu národu Algiotiských poutníků. K nim přísluší také Scoctoreni, kteří mezi invazory zřejmě vykonávají absolutní moc. Lodě Tazolenů vykazují šípovitou formu. Ve vraku rozstřílené uzlové lodi byli objeveni tři metry velcí, čtyřrucí obři s polokulovitou hlavou, postavy s letovými blánami, skoro 1.30 vysoké ještěrovité bytosti s předimenzovanou hlavou, jakož i další, méně inteligentní, ale v boji velice vytrvalí reptiloidi velicí dva metry 12). Velká část z dvou set tisíc lodí Algiotiských poutníků zakotvila v okruhu padesáti světelných let od Slunečního trezoru a zmocnila se tam všech slunečních soustav. Přitom byl také zničen domovský svět Cartagenerů.

Při konferenci se objeví Ganzetta a otevřeně kritizuje admirála Grantschoka, jehož rozkaz k ústupu považuje za taktickou chybu. Admirál flotily, který je rovněž protektorem z Ingaru, ho poté řádně napomene. Atlanovi ale imponuje Wlatšidenova kuráž, a pro jeho nádhernou hřívu mu dá jméno Silberwolf (Stříbrný vlk).

19. listopadu dosáhne deset lodí Maahků 13) jižního okraje Chearthu. Jsou rozhodnutí zpět dobýt Thagarum, hlavní řídící centrálu Slunečního trezoru 14). Zatímco sjednocená flotila Cheartherů má za úkol Algiotiské poutníky odlákat klamným útokem z Thagarumského sektoru, má GILGAMEŠ a deset Maahkských jednotek, které chce Mhogena doprovodit s osmiset metrovým gharrišským válcovitým křižníkem QUANTHUZ, obsadit metanový svět a s ním i Hřib. Ganzetta, který byl na základě své služební nekázně zbaven velením nad svým svazem, nabídne Atlanovi, že ho se svou DARTANou podpoří. Arkonidan souhlasí.


1) informace o předchozích událostech okolo GILGAMEŠe: PR 1949: H.G.Francis: Quotorův poslední boj;
2) další informace o Guan a Var: PR 1946: Uwe Anton: Pátý posel;
3) nazvaný podle původního světa Kartaniňanky: PR 1374: Ernst Vlcek: Kolébka Kartaninů; PR 1375: Ernst Vlcek: Nakkenský hřbitov; PR 1606: Robert Feldhoff: Hráč a Kartaniňanka;
4) informace o deltaprostoru Baolin-Ndaů: PR 1899: Horst Hoffmann: Katastrofa v Deltě; PR 1900: Robert Feldhoff: Thoregon;
5) informace o arzenálech Časové policie: PR 334: William Voltz: V arzenálu gigantů; PR 350: K.H.Scheer: Patrola robotů; PR 353: H.G.Ewers: Hnízdo v paraprostoru;
6) informace o kobce Boyt Margora: PR 890, PR 892, PR 901, PR 902, PR 911, PR 912, PR 923;
7) informace: PR 1937: Uwe Anton: Hlasy z hyperprostoru;
8) informace o Wlatšidenech: PR 1946: Uwe Anton: Pátý posel;
9) informace o Amanitenech: PR 1946: Uwe Anton: Pátý posel;
10) informace o Cartagenech: PR 1946: Uwe Anton: Pátý posel;
11) informace: PR 1968: Susan Schwartz: Tazolenský kacíř;
12) další informace o tomto algiotiském národu: PR 1957: H.G.Francis: Útok na hřib;
13) informace o této lodi: PR 1949: H.G.Francis: Quotorův poslední boj;
14) informace o Thagarumu: PR 1946: Uwe Anton: Pátý posel;
GEODEMA - Geodetické práce