Perry Rhodan svazek 1958
Oxtorňan a jeho Okrill
vydáno v Čechách: nikdy
čas děje: asi 900 – 1900 / 1290 NGL (4877)
Díky Garronem vytvořenému hyperúdolí můžou TARA-V-Uh roboti transportovat přímo do lodí Algiotů. Když ale Algioti nakonec sami proniknou do údolí a síly mutanta polevují, dostanou se Garron a Massall do nebezpečí. Nakonec se ale včas dostanou na MERLIN.
Svými parasilami pociťuje Garron, že se rytmus hypersignálů Slunečního trezoru a jeho energetická geometrie mění. Myles Kantor k tomu zjistil, že Sluneční trezor je i bez zásahu Algiotů dlouhodobě nestabilní a má životnost maximálně padesát tisíc let. Změny Wlaschosu, jediného pulzaru mezi jedenašedesáti slunce Slunečního trezoru, vedou vědce k tomu, že trezor se může zhroutit během méně než týdne.
24. prosince startuje Atlan s Tuyulou Azyk na křižníku pokřtěném OXTORNE k řídící stanici Kauhriom, která je ke Slunečnímu trezoru o světelný rok blíž než Thagarum. Kauhriom je dva kilometry vysoká a pět set široká kosmická stanice, tvarem vývrtky. Díky hyperúdolí, které Vincent Garron, podporován Tarlanem a Massalem, vytvořili, pronikne Atlan a devatenáct dalších mužů a žen, mezi nimi specialisté na výbušniny Peppina Nichols a Victor Lezla, technici Freder Moebius a Hamad el Ghibad jakož i Epsalan Korom Misur, do stanice a setkají se tam s velkým odporem Algiotů. Nakonec se ale galaktikům podaří zničit Generátor pulzů, třicet metrů dlouhou šestnácti hranou krychli. Vetřelci se ale dostanou do vážné tísně, když Garron dočasně není schopen vytvořit východ do hyperúdolí. Na poslední chvíli se ale dostanou na Oxtorne.
V MERLINu ale zjistí Myles Kantor, že stopy slunečních červů na povrchu Skoghalu přibívají a že Algioti Slunečním trezorem manipulují z dalších deseti stanic a nejsou daleko od toho, aby definitivně rozluštili jeho kód. Vincent Garron oznámí Denor Massallovi a Tuyule Azyk, že část Trezoru vidí barevně. Bezprostředně na to se teleportuje s neznámým cílem z MERLINu.
31. prosince akceptuje Vil an Desch konečně, že Sluneční trezor je vězení pro Guan a Var, a dá se k dispozici jako zprostředkovatel mezi Algioty. Když je tázán na důvod k cestě Algiotských poutníků, oznámí, že Tazolové věřili, že kdysi byli nesmrtelní, dokud nebyl unesen Gaintanu, bůh nesmrtelnosti. Po objevení Trytransové techniky objevili skrze Try-zaměřovači kosmický maják v Chearthu 3), a jejich nejvyšší vůdce, Fer ta Blonk, ho identifikoval jako božské zjevení vězení Gaintanuse. Když před několika desetiletími sestoupil k Tazolům bůh Xion, okřidlený, a dal jim pulzační generátor a psí-pletivo 3), začali národy Algiotu schromažďovat své flotily. Vil an Desch se mezitím přesvědčil, že Sluneční trezor už neukrývá Gaintanu, protože ten se nevydává za boha dechu.
Teď když z určitostí ví, že Shabazza je odpovědná za válečné tažení Algiotů, chce se Mhogena vydat Hřibem na Trokan, aby informoval Pozemšťany 4).
1) informace o životě Vil an Desche: PR 1969: Ernst Vlcek: Bezcitní bohové;
2) informace o Galaktických Strážcích: PR 1658, PR 1659, PR 1689, PR 1692, PR 1725, PR 1735, PR 1800, PR 1830, PR 1836, PR 1837, PR 1839, PR 1850, PR 1882, PR 1901, PR 1922, PR 1936, PR 1938, PRST 1;
3) informace: PR 1969: Ernst Vlcek: Bezcitní bohové;
4) informace: PR 1960: Horst Hoffmann: Zajatci palubního mozku; informace o dalším vývoji v Chearthu: PR 1966: Uwe Anton: Stínobratr;
2) informace o Galaktických Strážcích: PR 1658, PR 1659, PR 1689, PR 1692, PR 1725, PR 1735, PR 1800, PR 1830, PR 1836, PR 1837, PR 1839, PR 1850, PR 1882, PR 1901, PR 1922, PR 1936, PR 1938, PRST 1;
3) informace: PR 1969: Ernst Vlcek: Bezcitní bohové;
4) informace: PR 1960: Horst Hoffmann: Zajatci palubního mozku; informace o dalším vývoji v Chearthu: PR 1966: Uwe Anton: Stínobratr;